Dnes máme v plánu se vydat na tržnici, abychom se vybavili suvenýry pro rodiny a známé. Od kohosi se dozvídáme, že tržnice je poblíž vrcholku Santa Lucía, místa, kde Pedro di Valdivia založil Santiago. To je fajn – zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou. Dopravním prostředkem je nám opět metro, protože nevíme, kam míří ESI autobusy a neradi bychom si prodloužili cestu. Vystupujeme na stanici Santa Lucía a vcházíme kovanou branou pod schodiště vedoucí na vrcholek. Tam si nás zapisuje hlídač – tedy přesněji Zbyňka jako vedoucího skupiny.
Santa Lucía je krásné místo. Vyšplháme až na vrcholek, tam kde je jakási vyhlídka a rozhlížíme se okolo. Bohužel není vidět dál než na dvěstě metrů a tak zas lezeme dolů. Cestou potkáváme skupinu ESI a jedna z dobrovolnic se nás snaží kamsi nahnat. Vysvětlueme jí, že jsme „on our own“ a ona se omlouvá.
Přelezeme silnici a vcházíme na tržnici. Krásných věcí je tu skutečně spousta – od triček přes rukavice a čepice, ponča a šperky až po hudební nástroje. Na suvenýry padne většina našich peněz. Pak nastoupíme do metra a odjedeme zpátky do hotelu.
Na oběd nejdu, protože mám potíže spojené s častými návštěvami oné malé okachličkované místnůstky. Ze stejného důvodu nejdu ani odpoledne vystavovat. Andrewovi se nechce, a tak zůstáváme na okoji a čas trávíme Terminátorem 3 a Sky Capitainem.
Nekoná se ani večeře. Vypijeme nakoupené víno a colu, chvíli řešíme RS pro školy – Trewor a pak usínáme.
Komentáře nejsou povoleny.