Esi 2005 – Chile

[* andy/thn05.jpg < ] Probouzím se do hučení klimatizace. Spal jsem sice tvrdě, ale vyspalý se necítím. Půl dne zimy v mokrých botech se na mě podepsalo, bolí mě skoro každá kost v těle. Klepe Pája. Za hodinu nám prý jede autobus do Los Andes, oni už jdou, my se do dvaceti minut máme vydat za nimi. Vstávám a vypínám klimatizaci – boty jsou suché. Sbalíme foťáky, peníze a teplé oblečení a vyrážíme.
(Celý příspěvek…)

[* valparaiso/thn01­.jpg < ] Budík mi zazvonil namísto v osm už v sedm, jelikož máme na dnešek naplánován celodenní výlet do Valparaisa a Viña del Mar, městeček na pobřeží Pacifiku aka Tichého oceánu. Na autobusové nádraží to metrem nějakou chvilku trvá, a tak musíme vstávat o něco dřív.
(Celý příspěvek…)

Poslední den výstavy. Vystavuje se jen dopoledne, ale na výstavu nejdeme – jsme na desátou hodinu nahlášeni jako návštěva na české ambasádě.
(Celý příspěvek…)

Dnes máme v plánu se vydat na tržnici, abychom se vybavili suvenýry pro rodiny a známé. Od kohosi se dozvídáme, že tržnice je poblíž vrcholku Santa Lucía, místa, kde Pedro di Valdivia založil Santiago. To je fajn – zabijeme tak dvě mouchy jednou ranou.
(Celý příspěvek…)

[* santa-maria/thn11.jpg < ] Když se ráno probouzím, cítím permoníka zoufale se snažícího se mi v hlavě kamsi prokopat. Částečně ho, spolu s Andrewem, zaháníme sklenkou Fanty a odcházíme na snídani. Dnešní odchod je plánován na půl devátou a naším cílem je vrcholek Santa Maria.
(Celý příspěvek…)

[* prezentace/thn01­.jpg < ] Dnešní dopoledne probíhá ve znamení návštěvy muzeí. Vybíráme si muzeum předkolumbovksých kultur, autobus nás odváží na Plaza de Armas, výstavní síň je pět minut chůze odtud.
(Celý příspěvek…)

Probuzení v hotelu bylo o poznání příjemnější, než včera – pod dekou je přeci jen tepleji. Navíc se na nás z balkónu tlemí sluníčko – vypadá to, že snad bude pěkně. Vylézáme z postelí a scházíme do suterénu na snídani – stoly jsou špinavé až hanba, rychle se nasytíme a vyběhneme nahoru do pokoje, připravit se na odjezd na výstaviště. Sbalit plakáty, prospekty (notebook a letáky zatím necháme na pokoji) a nasedáme do autobusu směr výstaviště. Po cestě se nám naskýtá nádherný, zato jen kratičký pohled na Andy. Nádhera.
(Celý příspěvek…)

[* ve-meste/thn02.jpg < ] Probuzení v hotelu nebylo tak příjemné, jak jsme (podle vybavení pokoje) očekávali. Spali jsme totiž s Andrewem jen pod přehozy místo pod dekou, která byla důmyslně maskována ještě jedním prostěradlem. Navíc na mě táhlo od balkonu a na Andrewa z koupelny. Paráda.
(Celý příspěvek…)

Po nástupu do naší 777 jsme pochybovali, že by nám ještě budou podávat jídlo – vzhledem k tomu, že bylo k půlnoci. Jakmile jsme ale nabrali výšku (která se mimochodem taky zobrazovala na monitorech) a zhasly symboly zapnutých pásů, začaly letušky roznášet jídelní lístky a posléze i těstoviny s lososem v sýrové omáčce. Pak jsme se, protože venku nebylo na co koukat, zabalili do dek Air France a pokoušeli se, v celkem krkolomných pozicích, usnout.
(Celý příspěvek…)</texy>

Den první, den odjezdu. O tom, kterak jsme strávili sedmnáct hodin na cestě, šest hodin debatou o pohonu letadlových lodí, o špatné stojánce a zbořených letištních zábranách a lecčems dalším…
(Celý příspěvek…)